Nedávno jsem při procházení internetu narazil na stránku zabývající se měřením radiace. To mě zaujalo, protože mě radiace odjakživa fascinuje, tak jsem se hned přidal a objednal si svůj první detektor radioaktivity. Po chvíli hledání bylo rozhodnuto – Bosean FS-5000.
Balík přišel z Číny docela rychle a mohl jsem se pustit do testování. Při první procházce jsem naměřil běžné radiační pozadí kolem 0,15 µSv/h, s pár místy kde to vyskočilo až na 0,30 µSv/h. Takže klasika, nic nebezpečného.
Co to vlastně je za přístroj
Bosean FS-5000 je kapesní detektor ionizujícího záření, často označovaný jako „Geigerův čítač“. Umí měřit:
- dávkový příkon (µSv/h)
- počty impulsů (CPM / CPS)
- celkovou dávku
Má barevný displej, alarmy (zvuk, světlo, vibrace), ukládání dat a USB připojení k PC.
Realita je ale taková, že to není žádný profesionální dozimetr. Je to spíš orientační měřák, který ti řekne „tady je něco víc než normálně“, ale ne úplně přesně kolik.
Jak to funguje
Uvnitř je tzv. Geiger-Müllerova trubice (u mě konkrétně J321), která funguje jednoduše:
- zachytí částici nebo foton
- udělá z toho impuls
- přístroj počítá, kolikrát se to stalo
A z toho dopočítává hodnotu v µSv/h.
Problém je v tom, že:
- trubice nerozlišuje energii záření
- nepozná typ záření
- všechno bere víceméně stejně
Takže to číslo v µSv/h je vždycky jen odhad podle kalibrace.
CPM vs µSv/h
Ze začátku jsem sledoval hlavně µSv/h, protože to vypadá jako „to důležité číslo“. Postupně jsem ale zjistil, že mnohem víc říká CPM.
CPM je v podstatě syrový počet detekcí. Prostě kolikrát detektor něco zaznamenal. Naproti tomu µSv/h je už jen přepočet, který se snaží z těchto dat udělat „biologicky smysluplnou hodnotu“.
Problém je, že ten přepočet může být dost nepřesný. Jakmile se změní typ záření nebo se do měření začne míchat beta, může hodnota v µSv/h klidně vyletět někam, kde už nedává moc smysl.
Takže dneska to beru tak, že CPM mi říká, že se něco děje, a µSv/h je spíš orientační číslo, které beru s rezervou.
Jak se s tím pracuje v praxi
Na běžném pozadí se pohybuju někde kolem 0,12 až 0,17 µSv/h, což odpovídá tomu, co člověk čeká. Zajímavější je ale sledovat, jak se to chová při měření něčeho konkrétního.
Jedna věc, která mě překvapila, je jak moc to „skáče“. Ze začátku jsem si říkal, že je to nepřesné, ale ve skutečnosti je to normální. Radioaktivní rozpad je náhodný děj, takže když máš málo událostí, čísla prostě lítají nahoru a dolů.
Jakmile ale necháš měření běžet delší dobu, začne se to uklidňovat a dávat smysl. U slabých zdrojů to chce fakt trpělivost.
Při hledání zdrojů se mi nejvíc osvědčilo sledovat právě CPM a reagovat na změny. Naopak když chci vědět „kolik to asi je“, dívám se na průměr a nechám to chvíli ustálit.
Kde je největší háček
Největší problém tohohle přístroje (a obecně všech podobných) je interpretace hodnot.
FS-5000 nemá žádné pořádné stínění bety ani pokročilou kompenzaci energie. To znamená, že když měříš něco, co vyzařuje kombinaci beta a gama, výsledná hodnota v µSv/h může být dost zkreslená a často spíš nadhodnocená.
V tu chvíli to není přesný dozimetr, ale spíš indikátor aktivity v okolí detektoru.
Jakmile si tohle člověk uvědomí, začne ten přístroj dávat mnohem větší smysl.
Originální firmware – funguje, ale…
Základní firmware není vyloženě špatný. Zapneš to, ukazuje to čísla, pípá to při alarmu a pro běžné použití to stačí.
Postupně jsem si ale začal všímat, že reaguje docela pomalu. Když přejdeš ze silnějšího zdroje zpátky na pozadí, trvá dost dlouho, než se to „vrátí do normálu“. Podobně i průměrování působí trochu zvláštně.
Podle toho, co jsem dohledal, to není jen můj pocit a řeší to víc lidí.
RadPro – úplně jiný přístup
Dostal jsem tip na alternativní firmware RadPro, tak jsem to zkusil. Stačilo dokoupit ST-LINK, připojit se na piny a nahrát nový firmware.
A tady se to docela zlomilo.
Najednou mi začalo dávat mnohem větší smysl, co ten přístroj vlastně ukazuje. Reakce je rychlejší, průměrování se chová logičtěji a hlavně máš větší kontrolu nad tím, jak se data počítají a zobrazují.
RadPro navíc pracuje víc se statistikou – rozlišuje okamžitou hodnotu, průměr a dokonce i nejistotu měření. To je věc, která u originálního firmware úplně chybí.
Na druhou stranu to není úplně bez nevýhod. Instalace není pro každého, je tam nějaké riziko a podle zkušeností to žere o něco víc baterku.
Má to smysl řešit?
Tohle záleží hodně na tom, co od toho čekáš.
Pokud chceš něco, co zapneš a občas s tím projdeš okolí, originální firmware ti bude stačit. Funguje to a nic řešit nemusíš.
Pokud tě ale začne bavit sledovat data, porovnávat, logovat nebo si s tím víc hrát, RadPro dává velký smysl. Najednou z toho není jen „pípák“, ale nástroj, se kterým se dá pracovat mnohem víc do hloubky.
Pro koho to vlastně je
Pro začátečníka je FS-5000 super vstup do světa radiace. Je levný, jednoduchý a hned ukáže, že radiace není něco abstraktního, ale něco, co je všude kolem nás.
Pro někoho, koho to chytne víc, začne být zajímavý RadPro a celkově práce s daty.
A pokud by někdo chtěl opravdu přesně měřit, tak tady už narazí na limity a musí se dívat po jiných typech detektorů.
Závěr
Bosean FS-5000 je za ty peníze (cca 1500Kč) překvapivě schopný přístroj, ale klíčové je pochopit jeho limity. Nejde ani tak o to, co ukazuje, ale jak to člověk interpretuje. Když ho bereš jako indikátor a nástroj na objevování, funguje skvěle. Když od něj čekáš přesná čísla, začneš narážet. A RadPro z něj podle mě dělá o dost lepší zařízení, pokud jsi ochotný si s tím trochu pohrát.
Kdybych si ho měl koupit znovu?
Asi jo. Ale už bych rovnou počítal s tím, že u něj neskončím jen u originálního firmware.